Podruhé aneb už se to pomalu roztáčí

Poté, co se muž vrátil z pracovní cesty, jsme využili jeho vzácné přítomnosti a jeli na kliniku. Tentokrát se mi tam líbilo mnohem více než minule.

Oběma nám tam vzali krev na genetiku, chlap odevzdal sémě a já podstoupila hysteroskopii. Toho jsem se teda celkem festovně bála, protože jsem si neuměla (a ani nechtěla) představit, jaké to je, když vám něco zavedou přes děložní čípek až do dělohy. Nebylo to tak zlé, jak jsem si myslela! Bolelo to jako bych měla menstruační křeče. Co byl však zlatý hřeb celé prohlídky - odebírání vzroků na biopsii (rozuměj uštípnutí kusu mé děložní sliznice). To se mi vůbec nelíbilo - zavyla jsem bolestí a zkroutila se. Naštěstí to byla sice intenzivní, ale jen krátká bolest. Útěchou mi mohlo být, že mám krásnou a zdravou dělohu :))) Vlastně vůbec všechny mé testy dopadly dobře. Nebýt toho, že nemám vejcovody a že mám tu pitomou genetickou "vadu", tak bych byla zřejmě na vrcholu své produkční schopnosti. No co, budu doufat, že to je dobré znamení i pro nadcházející procesy.

Trošku horší to je s mým mužem. Ten má sice spermií tolik, že by je mohl rozdávat, ale moc se jim nechce hýbat, což asi není moc dobrý. Prý to až tak moc nevadí, i to se dá při ivf řešit (jasněže dá, když člověk připlatí příslušnou sumu, v tomto konkrétním případě asi deset tisíc). Na měsíc ho vyzbrojím doplňky stravy, opět v odpovídající ceně. To ivf je fakt dobrý bysnis :) Herdek, že já se nedala na medicínu!

Ale co je snad úplně nejdůležitější zpráva dne! Jsem už objednaná na další sezení, na kterém vyfasuju léky, počkám na první den menstruace a všecko to začne! Sice to bude až v červnu (čekáme ještě na výsledek genetiky), ale to uteče jak voda. Úplně se mi při tom telefonátu zatmělo před očima, že už se to tak blíží. Mám tedy ještě cca měsíc na to, abych se psychicky připravila. Těším se i bojím zároveň, ale to je asi normální. Vůbec nepobírám, že bych třeba za 2 měsíce mohla být těhotná! 

Jo a málem jsem zapomněla - před celou touhle srandou si možná ještě nechám vyrvat zuby moudrosti, neb se s železnou pravidelností potýkám cca co půl roku se záněty - a samozřejmě jeden (pekelně bolestivý) si vychutnávám právě v těchto dnech. No a pan zubař řekl, že než aby mě to takhle furt trápilo, tak že by to bylo lepší vyndat. Tak jsem dnes oběhala rentgen a zítra uvidím, co mi řekne. Jó, letos si těch doktorů opravdu užiju!