haló

Jsem v šoku! On sem podle statistik někdo chodí :-)
Hej, ozvěte se, jsem zvědavá, co jste zač!


Jinak k aktualitám. Držtička se mi velmi pěkně zahojila a zpětně to musím zhodnotit tak, že jsem se nechala zbytečně vystrašit. Na (tom zpropadeném!) internetu se dá najít dost ne příliš povzbudivých zkušeností, a tak jsem se bála, že to bude taková bolest, že budu chtít měsíc v kuse mlátit hlavou do zdi. Ve skutečnosti to byla jen cca 4-5 dní taková bolest, jako by mi v hrtanu někdo natáhl ostnatý drát a při každém polknutí se hrdlo sevřelo přímo na ten drát.

Když jsem odjížděla do Itálie, tak jsem byla už v podstatě bez bolestí či jiných problémů. A to jsem ještě netušila, že dva týdny po operaci projdou mé jizvy a stehy zátěžovým testem ve formě celonočního zvracení. Dokonce to nebyl ani následek šílené pařby, ale pozření pouhého 1 ks ibalginu. Ale jsem blbka, už se mi jednou takhle podařilo následkem užití ibalginu problít týden, holt dokud se člověk ze svých chyb nepoučí, musí je opakovat znovu a znovu. 

No a původní plán byl, že po Alpách se směle vrhneme do továrny na děti! To trošku zkomplikovala skutečnost, že můj chlop za týden na čtrnáct dní odjíždí pryč, pak tu zas dva týdny bude a pak bude měsíc pryč. Ale rozhodla jsem se, že nebudu otálet a prostě na kliniku pojedu i bez něj, prokonzultuji to s doktory, co bude třeba udělat za testy, co se bude dát absolvovat i v jeho přítomnosti a tak dále. Už se to táhne nějak dlouho a furt se nic neděje. Což mě štve, nesnáším nesmyslné čekání.