Atmosféra tak hustá, že by se dala krájet... Zítra je první kontrola v průběhu stimulace!
Samozřejmě, že se bedlivě pozoruju. Jestli mě něco nepíchá, jestli mi neroste břicho, atd. No, občas sice cítím v oblasti vaječníků mírný tlak, ale stejně jako rostoucí folikuly to můžou dost dobře být zaražené prdy. Cítím se ale docela normálně (bohužel - radši bych napsala, že mám břicho jak balon, což by znamenalo, že se tam tvoří veliké množství vajec).
Docela mě sužuje nejistota - bůhví, jak to zítra dopadne! Na rozdíl od totožné situace necelý půlrok zpět se necítím vůbec tak sebejistě jako tenkrát. Naopak, mám docela strach, aby jich tam bylo dostatek (hlavně víc, než jich bylo, o dost víc!). Vůbec nevím, jak bych se srovnávala s tím, kdyby tam doktor našel třeba dva folikuly na každé straně. Asi bych si řekla, že je to pěkně v prdeli. Né, nesmím malovat bubáky na zeď. Ale musím se připravit na všechny možné scénáře...
Asi nejhorší na tom je, že to nemůžu vůbec nijak ovlivnit. Můžu jen doufat a věřit... Ale jak jsem věřila minule a co to bylo platné...
Snad zítra napíšu dobré zprávy....
Žádné komentáře:
Okomentovat