Dvouměsíční holčičky

A máme tu update seriálu o vývoji holčiček :)

Zdá se mi, že oproti minulému článku došlo k určitému zklidnění. Je docela možné, že ono kňourání po zábavě, které jsem popisovala, bylo přetažení. Teď holky málokdy vydrží celou tříhodinovku mezi krmeními bdělé. Tak hoďku a půl si třeba hrajeme (ale stále to ani vzdáleně nepřipomíná "hru", spíš já jim něco říkám, ukazuju hračky, zpívám (nejčastěji mé milované Tata Bojs)) a když vidím, že začínají vypadat unaveně, tak s aktivitou trošku zmírním a ony mnohdy třeba samy odpadnou (viz foto v minulém článku :-) )

Také se mi zdá, že Adélka méně kňourá a více spí. Což je zvláštní. A taky to může souviset s tím, že už víme, jak ji uklidnit. Zabere bílý šum, případně šátek, případně obojí. Samozřejmě ale má své slabé chvilky a občas si pěkně zařve. Více než dřív si zařve i Anička. Stále tedy nepláče, ale ječí a "stěžuje si". To je ale velmi intenzivní a často velmi hlasité. A na mě to zabírá spolehlivěji než Adélčin pláč, na který už jsme si tak nějak "zvykli" (i když to zní hrozně...)

Holky už taky začínají vydávat i jiné zvuky než jen pláč. Taky si ručkama začínají "přidržovat" a přitahovat různé věci - samozřejmě bezděčně.

Pozitivní změna přichází také v noci. Dostali jsme od paní doktorky povoleno, že se holky smí v noci krmit na požádání, respektive že je nemusím budit a pauza mezi krmeními v noci může být až 5hod. A zrovna dnes se tak stalo! Holky jedly v osm a pak až v jednu ráno! A to jsem už Adélku musela budit, jinak by spala ještě déle! Snad jim takový režim vydrží... 

Tak se zase vrhneme na jejich rysy!

Adélka

Je daleko kontaktnější, než dřív, a taky než Anička. Její pohled už není ten prázdný pohled novorozence, ale je na ní vidět, že vnímá, ba možná dokonce i přemýšlí! S tím souvisí, že se začíná usmívat!!! Začalo to před pár dny, kdy jsem ji povzbuzovala k úsměvu během krmení a ona mi ho kupodivu opravdu oplatila! To jsem ale nevěděla, jestli to nebyla náhoda. Zkouším to od té doby při každém krmení a pokud není ve vyloženě špatné náladě, usměje se na mě!

Pokračuje v ukázkovém držení hlavičky a pasení koňů.

Anička

Už při pití neplive! Když se ale díky svému hltání zakucká, strááášně se vzteká :)

Má velmi ráda dudlík a má ho v puse v podstatě furt.

Trošku nám proplešatěla...

Holky mají teď obě přes čtyři a půl kila, Anička je pořád těžší než Adélka. Anička tedy zdvojnásobila svou porodní váhu.

Vybírá si ke spaní na mé hrudi vskutku krkolomné polohy. Např.

:-)

Aby ale věci nebyly moc pozitivní, tak mě tento víkend neuvěřitelně sral a rozesmutňoval muž. O tom se mi tady ale asi ani nechce psát. Jen bych si prostě představovala, že mi bude pomáhat s holkama a doma více... A taky že totálně nezazdí naše první výročí svatby, které bylo včera... :-(