pátek 1. května 2015

Plány smělé i nesmělé

 
V minulém článku jste se mohli dočíst o několika těhotenských „pomocnících“, které používám, a o tom, jak jsem s nimi spokojena. V tomhle článku bych se s vámi chtěla podělit o to, co bych ráda ještě nakoupila a používala, ať už ještě během těhotenství, nebo po porodu. Nebo nad čím zatím jen nesměle uvažuju :-)

  • Podpůrný pás – už teď mi dává bříško někdy docela zabrat, zvlášť když mám nějakou dobu chodit/stát. Zjistila jsem, že minimálně některé podpůrné pásy proplácí pojišťovna, což je příjemné.
    Ještě než jsem stačila tenhle článek dopsat, tak se položka "podpůrný pás" dostala ze seznamu Co plánuju pořídit do seznamu Pořídila jsem :) a to díky mému bleskově jednajícímu tatínkovi, který mě objednal ke svému kamarádovi ortopedovi. Dal mi
    pás s příznačným názvem Ortel.
    Ještě jsem ho ale neměla na sobě (myslím, že ho vyzkouším, až půjdeme na procházku/někam kde budu delší dobu stát. Do práce to nemá cenu, sedět by se s ním asi moc nedalo...) Každopádně dám časem vědět, jak se osvědčil. Pan ortoped byl moc milý a řekl, že kdybych měla bolení zad, tak že se můžeme domluvit na nějakých rehabilitacích. Tak uvidíme, možná toho časem využiju...
  • Kojící polštář – původně jsem chtěla koupit takový ten měkký ve tvaru hokejky nebo Účka, protože se s ním dá spát i v těhotenství. Pak jsem se ale dočetla, že na dvojčata je lepší takový ten pevný hranatý „pultík“.
    Mám na mysli tadyto:


    (našla jsem i ilustrativní obrázek paní, která na něm kojí dvojčátka a má obrovitánská prsa, ten se tady ale neodvažuju dát jen tak a proto pro zvědavce obrázek zde).
    Tenhle polštář je sice relativně ošklivý a nedá se s ním v těhotenství spát, ale zas plní lépe svůj účel – tedy jako pomůcka při kojení, a zvlášť kojení dvojčat. Myslím si, že bych ho využila, i kdyby se mi nepodařilo kojit, nebo kdybych kojila jen chvíli, jednak se s ním asi budou dát pěkně krmit obě děti i z flaštičky, a možná bude fajn i na mazlení s oběma dětmi naráz.
    Jinak by mě stejně zajímalo, jak ty děti dostanu na ten pultík, když budu sama doma. Předpokládám, že minimálně prvních několik týdnů bude třeba děti brát oběma rukama - jednou držet hlavičku a druhou dítě. Jak je tedy zvládnu vzít obě naráz? Nebo mám vzít jedno, to položit na gauč a jít pro druhé? To se prý v žádném případě nesmí udělat! Položit dítě někam (kamkoli, co není země - z té jediné dítě nespadne) a odejít. Myslím na to už v podstatě od začátku těhotenství a možná začíná být na čase, abych to zjistila u zkušenějších mamin.
  • Látkování - toto je pro mě velmi rozporuplné téma. Kdybych čekala jedno dítě, neváhala bych asi ani minutu a látkovala bych. Je mi to velmi sympatické, možná ani ne tak z ekologického hlediska, jako spíš z ekonomického. Můžete si o mě myslet co chcete, ale ráda bych v průběhu mateřské/rodičovské něco našetřila - abych se co nejdříve mohla zase začít věnovat svému největšímu koníčku a vášní, tedy parašutismu, který nepatří zrovna k nejlevnějším. A vůbec je mi proti srsti ta představa nakupování obřích balíků plen, které se během pár dní změní v odpad (rozložitelný za stovky let) a být v tomhle kolotoči několik následujících let. Nakoupit, použít, vyhodit. Dokola a dokola. Hlídat akce, kde je mají levné. Navíc bych se vsadila, že naše drahé babičky mají ještě poschovávané plenky z dob, kdy byli naši rodiče mimina, takže by nebylo třeba látkových plen nakupovat až tolik. Všechny možné mýty o látkování jsou vyvráceny tady.
    Pak je tady ještě ale ta druhá strana mince, a to sice pomyšlení, jestli toho náhodou nebudu mít s dvojčaty i tak až nad hlavu a ještě se s prominutím srát s praním plen. Navíc je docela nešikovné, že minimálně první půlrok budeme v paneláku, kde nemáme ani zahradu, ani balkon. Sušíme v koupelně na šňůrách nad vanou. Ale je pravda, že budu celé dny doma - budu moct zapnout pračku ráno po probuzení (a že počítám s tím, že to bude pěkně brzy! ale jsem zvyklá, když vstávám před šestou do práce), v průběhu odpoledne to uschne, a večer klidně budu moct zapnout naše "dospělácké" praní.
    No a pak je tady má touha ukázat všem, že se nenechám zastrašit. Kdybych dala na řeči ostatních, co jde, co nejde, co je normální a nenormální, nikdy bych neskákala z letadla. "Ty jsi blázen, zabiješ se!" Těmhle lidem nikdy nevysvětlíte, že je to ve své podstatě bezpečný sport a že jsou jen v zajetí nějakých svých představ. A tak mě každý komentář ve stylu "S dvojčatama se z látkových plen zblázníš, na to zapomeň" posouvá spíše směrem k tomu, to zkusit, než abych se nechala odradit :-)
    Ale jak vidíte, ještě nejsem úplně rozhodnutá....
  • Ohrádka - mnohem méně diskutabilní téma, než předchozí, ale také najde své zaryté odpůrce a příznivce... Genialita výmyslu jako je ohrádka mě napadla, když jsme byli pro kočárek, kde paní měla svá dvojčata právě v ohrádce. Jistě, už slyším odsuzující komentáře, že jsem krkavčí matka, která chce děti dávat do klece. Jenže to nemusí být nutně bráno jako klec. Děti tam měly deku, natahané hračky. Byl to jejich vyčleněný prostor. Navíc velmi praktický, když si budu chtít jít odskočit na záchod/do sprchy a nebudu se chtít bát, co děti za ten krátký čas zvládnou vyvést. Ano, mohla bych je šoupnout i do postýlky. Neměla by být ale postýlka vyčleněna jako příjemný prostor pro spaní namísto toho, že ji budou mít děti vžitou jako místo, kam je máma šoupne, až od nich bude chtít mít na chvíli pokoj? Prozatím jsem tedy z ideje ohrádky nadšená.
Jinak jsem se rozhodla, že v práci budu už jen asi tak měsíc. Na další kontrole v poradně se plánuju s panem doktorem dohodnout, aby mi od června vypsal rizikovku. Jednak je mi už teď občas nepříjemné dlouhé sezení, a jednak cítím, že bych už zasloužila trochu klidu. Jako těhotná vnímám ruchy intenzivněji a v práci jich je opravdu hodně - sedím v kanclu s paní "centrální mozek lidstva", které neustále volají lidé z celé republiky s prosbami o radu, pořád k nám někdo chodí, a v neposlední řadě si tato paní hodně ráda mluví i sama pro sebe. To už není nic pro mě. Navíc stejně bych asi od července šla už na mateřskou, takže si nijak nevyčítám, že si "prázdniny" o měsíc protáhnu. Mám na ně nárok :)
 

5 komentářů:

  1. Dobře děláš, čas pro sebe a příprava na mrňata jsou také potřeba a práce je jen práce...
    Jinak podpůrný pás už také asi 3 týdny nosím, je to docela fajn, hlavně na ty procházky.
    A s ohrádkou si nedělej starosti, já ji také budu nejspíš pořizovat... a nemyslím, že bychom byly krkavčí matky. Podle mě je to praktické hlavně ve chvílích, jak píšeš, když si potřebuješ dát sprchu a podobně, nebo prostě k něčemu budeš potřebovat obě ruce a nebudeš moct mít v náruči dítě (nebo dvě) :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ja ten podpurny pas porad jeste nemela na sobe. prochazky jsem ted vyradila z denniho programu, snazim se spis polehavat a vyhrivat se a odpocivat. ale jestli pujdu na ten rizikac, tak zaradim povinne aspon hodinove prochazky. at mam nejaky pohyb...

      Vymazat
  2. S tim látkovánim ti hodně fandim!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Právě že vůbec! Já jsem trochu ekologickej šílenec a ty jednorázový pleny mi přijdou jako největší zlo :-D

      Vymazat