blé

Dnes máme den jak malovaný.


Ráno jsem vstala nadšená, že budu mít dobroučkou snídani, včerejší cheesecake. Taktně jsem beze sprostých slov přešla skutečnost, že se prasklina v ledničce zvětšila a zabírá dobrou polovinu dortu. Pak jsem si teda určila svůj dnešní osud, protože jsem vybryndala džus na zem, která už beztak potřebovala vytřít. A ze sporáku by člověk vyčetl téměř kompletní menu předcházejícího týdne. Ok, takže dnes dojde na úklid kuchyně.

Samozřejmě se taková věc jako úklid kuchyně nedá uspěchat, takže jsem umyla nádobí a šla si s nohama hore sníst do obyváku svůj cheesecake. S uspokojením jsem konstatovala, že mu prasklina vůbec neubrala na chuti. Děti ale byly zřejmě jiného názoru... V klídečku jsem trávila, surfovala po netu hledajíc těhotenskou módu. A najednou. Zbystřila jsem. Je mi jakoby... jakoby se mi chtělo zvracet! Vystartovala jsem směrem k záchodu a než jsem tam došla, měla jsem příznačně pusu plnou slin a věděla jsem, že odtud je ke zvracení opravdu jen kousíček. No bylo to tam, převrátila jsem se kompletně celá naruby... No, zaskočilo mě to, co vám budu povídat. Zvlášť když se všude píše, že ve 12. týdnu těhotenské obtíže ustupují, ne nastupují!

Další kousek cheesecaku jsem zatím neměla odvahu si dát. Rovněž jsem našla výbornou výmluvu, proč mírně odložit úklid kuchyně. Třeba aspoň do odpoledne. Stejně budu dělat ještě oběd, u něhož se předpokládá vznik dalších fleků na sporáku.

Ještě se vrátím k průzkumu těhotenské módy. Zjistila jsem, že výběr není až tak žalostný. Ale! Na netu se dá sehnat oblečení buď hnusné, nebo docela drahé. Kromě zmíněného Happymum jsem našla i Bebefield a Mama Licous, kde se mi líbí věcí poměrně hodně. Bohužel teda spadají do druhé kategorie. Tak se asi spíš zkusím kouknout do Háemka, Céáčka a takové té konfekce, co se dá sehnat tam...