neděle 7. prosince 2014

Pozitivně a nadějně

Musím dnes napsat pozitivní článek, protože nevím, co mě čeká zítra, a jestli i zítra budu moct cítit takovou naději, jako cítím dnes.


Teď koukám, že jsem vás vůbec neinformovala o punkci! Fuj, to jsem teda obluda. Takže! Pátek byl úspěšný. Punkci mi dělal můj oblíbený doktor, ten co jsem ho minule nazvala "šupšup". Tímto se mu omlouvám. Po probuzení z narkózy jsem se nemohla dočkat, až konečně přijde doktor Šupšup a řekne verdikt. Pokoušela jsem se nedoufat v příliš vysoké číslo a taky se připravit na možnost docela nízkého čísla. Dveře se otevřely a on konečně vešel! Povídali jsme si ještě o mé nemoci a eventualitě nasadit antibiotika. Ty mi doporučil, takže jsem nasadila třídenní léčbu. A pak, jen tak jakoby mimochodem, řekl, že punkce probíhala dobře a že získali 11 oocytů (rozuměj vajíček)! No v té chvíli jsem měla blízko k tomu se rozplynout blahem, nebo ho obejmout...
Včera jsme si měli volat, jak to s našimi embryi vypadá. Číslo do centra jsem vytáčela opět plná strachu a nervozity. Paní mi řekla, že z 11 vajíček bylo 9 zralých, které na naše přání oplodnili metodou PICSI a z nich se oplodnilo 8 vajíček. To se mi zdálo jako dobrý výsledek. Následující den (tedy dnes) jsme volat neměli, až v pondělí, kdy budou dělat biopsii a bobánkům odeberou buňku, která pojede na vejlet do Prahy. Docela dost na ně myslím. Snažím se moc nestresovat, což jde do té doby, dokud nemyslím na procenta a pravděpodobnosti a hypoteticky nepočítám, kolik by jich mohlo dožít do středy a že teda cca půlka odpadne z genetických důvodů. I když se bojím nahlas prezentovat nějaká svá přání a tužby, tak to risknu a řeknu vám, že bych byla nejšťastnější, kdyby 1 z nich šlo ve středu ke mně a ještě tak jeden dva zdraví do mražáku. Jo a jak jsem dřív chtěla spíš holčičku, tak teď už je mi to úplně šumák :) Hlavně ať je něco (já to proboha vždycky považovala za klišé - takové to "hlavně ať je zdravé", ale přišla jsem na to, že to asi jde myslet vážně :) ).

Držte pěsti tedy na zítra.
Jo a dík za dva komentáře, potěšily!

3 komentáře:

  1. Tak já se hlásim, že čtu a taky komentuju. Za prvé přeju opožděně k svátku (jo, jsem děsná vostuda) a hlavně teda držim pěsti! Ale 8 je hezký číslo, to určitě bude dobrý. A nebuď ve stresu, ať se hezky uzdravíš (nemoc vždycky přijde v tu nejnevhodnější chvíli)...

    OdpovědětVymazat
  2. Taky drzim pesti :)

    OdpovědětVymazat
  3. A jak to vypadá s bobánky?

    OdpovědětVymazat