co dělat či nedělat, to je oč tu běží

Ještě jsem vlastně slíbila přeložit nějaký zahraniční článek, že?

Aspoň něco jsem vytěžila z procesu ivf – trošku jsem oprášila angličtinu, neb hodnotné české zdroje jsem nenašla (mezi ně nepočítám poněkud svérázná maminkovská a snažilkovská fóra – kde jsem bohužel teď každodenním hostem, protože prostě potřebuju informace!!!).  Ale snažilky v Americe si píšou blogy! Schválně zadejte do googlu heslo „ivf journey“. Proč české ženy ne? Jo aha, už vím – ono je snazší něco v rychlosti vyblít na fóru, než něco sáhodlouze sepisovat (tento článek píšu na etapy asi týden :-D). Ale já jsem ráda, že mám blog, je pěkné mít zachycenou svou „ivf journey“ uceleně pěkně krok po kroku, aby se to dalo třeba i sdílet s nejbližšími příteli (nebo sestrou, která odjela do Anglie, já jí dala adresu blogu a ona beztak nečte!), nebo se k tomu po čase vrátit... 

Kromě toho, že na zahraničních webech najdete životní příběhy snažilek, objevíte taky kvanta rad a tipů, co v průběhu ivf dělat a nedělat. A že některé rady by vás někdy v životě nenapadly! Tady je můj stručný výcuc s komentářem.

Co dělat:

• jíst vajíčka, avokádo, semínka, ořechy, ananas. Vajíčka a ananas mi vyhovují, ty mám ráda. Ořechy a semínka taky, ale momentálně si na ně ještě netroufám, z důvodu kráteru zejícího v místě, kde kdysi býval můj zub moudrosti. S avokádem mám trošku problém, samotné mi nechutná, guacamole mi taky moc nechutná, v jogurtu mi taky moc nechutná. Leda bych ho smíchala s těmi vajíčky třeba :) a vůbec se má jíst hodně zeleniny a ovoce, což je však prospěšné v kterémkoli období života, žeáno.
• Spát aspoň 8 hodin denně – hahaha, ani si nepamatuju, kdy jsem spala v kuse 8hod za noc. Ale můžu zkusit chodit spát dříve, prý stejně asi budu po injekcích unavená. Zatím ale nejsem. 
• Pít litry vody – to je zajímavé, protože to má zabránit hyperstimulačnímu syndromu. Kdekoli na netu se tuhle poučku dočtete, ale u doktora mi o tom nikdo neřekl.Tak radši piju. 
• Pít mléko. No way. Mlíko zvládnu maximálně v kafi. 
• Jíst nějaké prenatální vitamíny – check! Už asi 2 měsíce zobu Femibion 800. 
• Dobré je i „cvičení“, pod čímž se myslí každodenní procházka. Já si teda cvičení představuju jinak, uvažovala jsem aspoň o nějaké těhotenské józe nebo tak.  Chůze ale prý může podpořit plodnost zvýšeným prokrvením pánve a reprodukčních orgánů!

Co nedělat:

• sauna a horké koupele –  to mi asi vadit nebude, protože sauna se odehrává venku.
• nejíst cukr – to tak úplně nevím moc proč, prý zhoršuje kvalitu vajíček? 
• káva – při svém pátrání po googlu jsem zjistila, že šálek kávy denně je ok, dokonce prý možná prospěšný (prý pomáhá zabraňovat hyperstimulačnímu syndromu) hurá! Takže ranní káva checked. 
• názor extrémistů – nejíst čokoládu, nepít colu, neb obojí obsahuje kofein. Prdím :) 
• alkohol – kromě sklenky vína, která se však může i denně! (ideálně červené, které prý pomáhá růstu děložní sliznice – škoda, já radši bílé. ideálně celou lahev :))) A já doplňuji, že jsem již cca tři dny po sobě měla jedno pivo! Je to rebel! 
• nekouřit – no tak tady přes to prostě nejede vlak. A já si občas celkem ráda dala! 
• další názor extrémistů – nejíst zmrzlinu a nepít ledové nápoje – že prý to nějak odvádí krev z děložní sliznice? V těchto měsících bych bez něčeho studeného asi nepřežila :) 
• a poslední výkvět extrémistů – nejíst sýry, páč je po tom „kluzká“ děložní sliznice. A taky že lahůdky jako camembert můžou přinést listérii. Mně by nejezení sýru přineslo tak akorát hystérii, takže je jím.

A ještě pár přátelských rad:

• připravte se na to, že v průběhu ivf něco přiberete - no jo, cítím se hnusně a tlustě. ale jen o něco málo víc, než jak jsem se cítila před ivf 
• pokuste se si návštěvy u lékaře nějak zpříjemnit – třeba knihou, kterou budete číst v čekárně. V čekárně mají naštěstí wifi, takže si zpříjemňují sezení tam procházením snažilkovských fór, abych následně byla zcela vyděšena. 
• najděte si jednu blízkou přítelkyni, se kterou budete moci sdílet nejrůznější emoce, které budou proces ivf provázet. To je docela dobrý tip, abych to nemusela všechno sypat na hlavu mému muži. 
• připravte se na emocionální houpačku a uklidňujte se, že za to mohou jen hormony. tohle je zatím úplně v pohodě! Cítím se fakt dobře. 
• zkuste se nestresovat. Nejlepší rada ever! 
• a velké diskuze se vedou o tom, zda po embryotransferu ležet, nebo jestli žít normální život. Volím variantu 2.

Našla jsem na netu ale i pár zastánkyň názoru, se kterým se ztotožňuju zcela. Že je jen málo toho, co člověk může během ivf ovlivnit. Když budu dodržovat všechny rady, které mi google vyplivne, tak mi to úspěch nezaručí. Příroda se nedá obechcat. Buď to tak má být, nebo ne. Když uvážím, kolik feťaček, alkoholiček, obezních a jinak "nezdravě žijících" žen přišlo do jináče jen co si čuchly ke trenkám... a pak jsou tu zástupy těch, co dodržují všechna pravidla, a stejně se dítěte ne a ne dočkat. To je totiž ten neznámý faktor, který nelze ovlivnit, a ani doktoři si s ním neví rady - štěstí, náhoda, osud? Přirozený výběr? Bůh? říkejte tomu jak chcete...

Samozřejmě nehodlám během ivf chodit po mejdanech, skákat z letadla, běhat a chodit na spinning (protože vše uvedené běžně dělám), ale okleštit svůj život o vše, co by mohlo jen potenciálně ovlivnit malinkou část případného úspěchu? Mnohem důležitější je podle mě je dělat věci, které mi udělají radost, nějak mě rozptýlí a pomůžou mi se z toho nezbláznit. 

Musím věřit. A říkám si, že jestli existuje nějaká spravedlnost, tak by vyšší moc mohla usoudit, že už jsem si prošla ledasčím, a mohlo by to vyjít.

Jinak dnes jsem měla první kontrolu folikulů. Jak to dopadlo, napíšu zítra...  Páč dneska už jsem se rozepsala dost!